Lehce se to řekne,ale někdy to dá opravdu zabrat.Nedávno jsem si začala uvědomovat,že s mou vrozenou srdeční vadou nemůžu dělat některé věci,které ostatní mohou.

Bylo mi to líto,častokrát jsem brečela.Když jsem měla přejít na novou školu,měla jsem částečně strach z toho,jestli zapadnu.

Je to blbost.Nesmíte mít strach a hlavně se nesmíte podceňovat.Jste takový jací jste a musíte se s tím vyrovnat.

Někdy je život se srdeční vadou dost obtížný,ale všechno jde,když se chce.